MazliveHolky.cz

Ta hubená vždy zůstávala v šatně poslední a převlíkala si do tělocviku nejen tričko, ale i podprsenku. Jediné, co na ní zůstávalo, byly kalhotky. Nebyly to žádné vykrojené brazilky, ale poctivá, trochu širší bavlna. Břéťa držel dalekohled pevně přitisknutý k očím, aby mu neuniklo nic z křehké dívčí krásy a kochal se těmi nejmenšími, na tu dálku rozeznatelnými detaily. Desetinásobné přiblížení bylo fajn a i když šatna tělocvičny byla asi dvě stovky metrů daleko, s jeho optikou to měl jako dvacet metrů. Navíc stromy v parku byly rozsázené tak správně, aby mezi nimi vznikl koridor a bylo vidět z jeho obýváku zrovna do dívčí šatny. Hradba zeleně proti oknům dávala dívkám pocit intimity a tak se při převlíkání nijak nežinýrovaly. Jejich prádlo, pravidelně se v čase opakující, už snad byl schopen pojmenovat konkrétně a sloužilo jako identifikace nositelek. Černobílá nosila podprsenku s bílým základem a černou krajkovou aplikací, fialová měla dva odstíny fialové, růžových bylo několik, některé silnější, jiné krajkové, jen takové nadýchané, přes které sice spíš jen tušil, co skrývají, ale mužská fantasie je bezbřehá a tak byl přesvědčen, že zná všechny detaily. Hubená dnes měla taky jemně růžovou. Když všechny holky odešly, stydlivě sáhla za záda, rozepla háčky a rychle si ji svlékla. Nasoukala se do jakési neurčité bílé. To byl obvyklý problém, protože světlé odstíny prádla byly nezřetelné a pokud to nebyly jen takové ty průhledné pavučinky, zkušeně je vynechával. Na tu dálku nebyly nic moc zajímavého. Koukat dalekohledem do dívčích šaten v deset dopoledne bylo prima. Ne že by byl flákač a kvůli téhle oblíbené zábavě nechodil do práce. Ovšem směnný provoz má i takovouhle výhodu. A dnes se chystal na odpolední. Manželka nesměnovala a chodila po celodenním maratonu – práce – děti domácnost – dost brzo spát. Rozhodně, až se bude dnes před jedenáctou večer vracet, už bude slastně v posteli oddychovat a nebude vědět nic o oklolním světě. Neřkuli že by měla chuť plnit manželské povinnosti. To ani náhodou a kdyby se ji pokusil kvůli tomu vzbudit, asi by to pěkně schytal jako necita a uzurpátor. Jenže nabuzení sexuální potřeby bylo po shlédnutí polonahých dívčích těl evidentní. Ovšem aby se začal uspokojovat sám, jako nadržený puberťák, to nebylo to ono. Chtělo to něco fajnovějšího. Břéťa měl sice sex rád, ale nikdy v životě ho nenapdalo vyhledávat milenky. Jednak byl ženatý a nejen že se to nesluší, ale ono to může způsobovat i řadu problémů. Někdo něco řekne, některá sousedka něco nenápadně uvidí, žena se dovtípí a teplé večeře i vyprané a vyžehlené prádlo je v čudu. Ne že by s manželkou trpěli věčnou zamilovaností, ale i po mnoha letech si v podstatě vyhovovali a byli na sebe zvyklí. Tak proč pokoušet osud. Doba odchodu do práce se zvolna blížila a už nebylo moc času. Tak sáhl po telefonu, vytočil svoji oblíbenou dívku na sexu po telefonu, pohodlně se usadil v křesle s roztaženýma nohama a spuštěnými trenýrkami. Stačilo pár slov a už byl na své oblíbené vlně. Podle pokynů půvabné slečny, kterou znal jen z nabídky na internetu, začala napínavá sexuální hra. Sice mu trochu dělalo potíže udržet pozornost, protože se mu před očima tu a tam objevila dívčí šatna a speciálně ta hubená holčina s odhalenýma prsama, ale čím postupovali dál, tím víc myslel jen na svůj požitek. Obrovské vzrušení vystřídalo blaho ejakulace a následné uvolnění. Že nezačal dřív, chtělo se mu chvilku zdřímnout. Ale není žádný ulejvák, v práci musí být ve dvě a ještě si neohřál oběd, zbytek od včerejší docela dobré večeře. Když se vrátil z šichty, bylo už skoro jedenáct, žena podle očekávání opravdu spala jako dudek, v dětském pokoji bylo ticho a tak se bleskově najedl a zmizel ve svém kumbále, což měl být původem asi nějaký špajz, ale zavařeniny byly v chladném sklepě a rezervní pytlík polohrubé mouky se pohodlně vlezl do kredence. Tak měl něco mezi dílničkou a zašívárnou se svým počítačem. Skleněnými dveřmi v obýváku by mohl světlem rušit další obyvatele a protože byl ještě z práce rozpumpovaný, potřeboval někde vychladnout. Tedy zklidnit se a připravit na spaní. Spustil stroj, pošta žádná nepřišla a tak zamířil na svůj neméně oblíbený erotický chat. Netrvalo dlouho a přihlásila se mu Sylva, se kterou už trávil nejeden večer. Čert ví, jestli to bylo její opravdové jméno, spíš by typoval, že asi ne. Protože to co si psali, by asi normální ženská na přímo neustála. Její životní příběhy byly velmi poutavé a zajímavé. Jejich detaily způsobily, že mu během chvíle stál jak stožár vlajkoslávy a začal si ho pomalu projíždět. Jednou dopoledne, jednou večer, to se mu líbilo. Sylva přidávala na tvrdosti i detailech příběhu, vše doplňovala svými momentálními pocity a tužbami. Moc dlouho to nevydržel. Když mu vylíčila, jak je rozbrnknutá, žmolí si mezi prsty bradavky a natahuje si je od těla, vystříkl. Bleskově ukončil spojení a odebral se do koupelny. Sprchoval se v práci, tak jen vyčistit zuby, umýt pořádně přirození a cákance po těle i po rukou, oblíct pyžamo a uvolněně kráčel do manželské ložnice. Kdyby tušil, co ho tam čeká, asi by si ustlal na gauči v obýváku, nebo na křesílku v kutlochu. I když se to doposud nikdy nestalo, manželka se na své půlce postele zavrtěla a rozespale se zeptala, jestli už je doma. Naklonil se k ní, dal jí letmou pusu na ústa a chtěl se odkulit na svoji půlku lože v domění, že žena bude spát dál. Místo toho se k němu přisála, přitiskla prsama a rukou sjela do jeho pyžama. Pinďour po dnešním dvojím vycákání spokojeně odpočíval na pytlíku a divil se, co se to děje, že ho dnes někdo potřetí budí k životu. A postavil si, nebo spíš položil si hlavu, že dvakrát stačilo a dost. Byla z toho ostuda jak trám ve stylu – to jsem táto nevěděla, že skončíme takhle brzy a co se to s tebou děje, nejsi nemocnej ? Atd. Zapřisáhl se, že příště musí využívat náhradní způsoby sexuálního ukájení s citem a povolil si, že buďto sexuální chat, nebo SMS chat nebo Sex po telefonu a nikdy ne všechny tři najednou v jeden den.

Zvonek drnčel jako zběsilý a Václav se budil jen velmi pomalu. Nakonec ale otevřel oči, vyhrabal se z prošívané deky, nazul pantofle a vytazil ke dveřím. Čekal nějaké příjemné překvapení, jako že třeba ta pěkná a mladá sousedka z horního patra potřebuje s něčím pomoct a přijde ve svém župánku, pod nímž bude mít jen tenounkou a průhlednou noční košilku, jako posledně, když se jí zakousla páka vodovodu a nešla zavřít. Voda nestačila odtékat odpadem a hrozilo, že se co nevidět začne vylívat z umývadla na podlahu a bude prosakovat Václavovi do bytu. Tušil, že případ nesnese odklad a tak vyběhl o patro výš jen v tričku a slipech, pořádně zabral a bylo po nebezpečí. Trochu pákovku rozchodil a poradil, že to bude chtít vyměnit, nebo instalatéra, ale spíš první bude správně, protože spravovat tyhle staré levné baterie moc nejdou a nejsou na ně náhradní díly. Doufal, že ho za to mladá paní pozve alespoň na kafe a bude jí za to moct chvíli koukat do výstřihu, nebo na svůdně se vyhrnující košilku v rozparku županu, ale na nic z toho nedošlo. Byl dvojka. Mladá paní se připravovala na návštěvu a podle účesu, průhledné noční košilky i líčení soudil, že to asi tetička z venkova nebude. Zvonek znovu zadrnčel a tak Václav zrychlil krok. Otevřel dveře. Nečekala ho tam rozkošná ženská tvářička, ale prošedivělé strniště a mírně přepadlý ksicht kolegy z práce Romana. „No to je dost,“ utrousil poněkud netrpělivě návštěvník a aniž by byl pozván, hrnul se dál. „Dáš mi kafe a panáka ?“ Bylo jasné, že jde asi o nějakou průšvihovou situaci, protože sice byli kamarádi, v práci se viděli každý den, ale navštěvovali se dost výjimečně. Zatím co Václav byl už pár let šťastně rozvedený a bezdětný, Roman trpěl v manželském chomoutu a pečoval občas o dvě ratolesti, které však už naštěstí vyrůstaly z dětských střevíčků a představovaly spíš zvýšené nároky na finance, než na tatínkovu péči. Konvice zabublala, Václav přinesl čerstvé kafe a z ledničky vytáhl flašku domácí slivovice od strejdy z Valašska. Normálně se o ni moc nechtěl dělit, ale Roman nebyl obyčejný návštěvník. Když do sebe zahnali prvního panáka, nadechl se Roman a začal povídat. „Ty vole, asi se budu rozvádět. A předesílám, že dneska nemám kde spát, tak přicházím s prosíkem o přístřeší, alespoň na dnešek. Vono se to zejtra určitě nějak rozoblační.“ „A copak ? Žena ti přišla na tu mladou z dispečinku, nebo na tu starší z účtárny ? Nebo je ještě nějaká třetí, o které nevím ?“ „Je v tom ta mladá. Ale je to hromada průšvihů od začátku do konce.“ „Povídej, člověka nic nepotěší tak, jako neštěstí jiného.“ „Trochu jsme se odpoledne se ženou chytli. Jako vždy šlo o prkotinu, co holka v osmé třídě smí a co ještě ne. Maminka je moc benevolentní. Tak jsem se naprdl a vyrazil. Dispečerka se nudila doma a tak jsem koupil flašku červeného a zašel. Během chvilky jsme byli v posteli, ale než jsme pořádně začali, dostala chuť na víno. Tak jsem se stojícím pinďourem otevíral flašku, nalíval a připíjel. Jenže jak jsem se otáčel u nočního stolku, srazil jsem právě tím tuhým pinďourem její odstavenou skleničku do peřin. No to bylo řevu, víc než doma. Začalo převlíkání a vysoušení postele a když už jsme na sebe konečně znovu měli čas, nějak mě přešla chuť na všechno. Jenže vysvětluj to mladé nadržené. Nedala pokoj, dokud nebylo nad slunce jasné, že dnes večer nic nebude. S ostudou jsem se sbalil a vypadl domů.“ „No neříkej, že u mě chceš spát, protože se ti u holky nepostavil ! A máš strach, že to bude doma pokračovat.“ „On nebyl všem průšvihům konec. Navrčená manželka chtěla moje kalhoty, že potřebuje doplnit tmavou umělinu do prádla. Tak jsem je svlíkl a žena na mě koukala tak nějak divně. To jsem si všiml, že mám slipy naruby. Ale z toho by se snad dalo nějak vykecat. Jenže pak mi začala vyklízet kapsy a z té pravé, kde obvykle bývá jen kapesník a klíče, vytáhla hned z vrchu kalhotky. Asi jsem si je tam v té první vášni strčil, když jsem z dispečerky rval oblečení. To už se okecat nepodařilo a tak jsem tady.“ „To máš z toho, že si nedáš pokoj a furt honíš ženský. Eště k tomu ženatej otec rodiny. A teď ještě k tomu poloimpotent. Doufej, že to ta mladá nerozkecá v podniku, jinak máš z ostudy kabát. Nebereš si příklad z kamaráda. Já jsem rozvedenej, takže bych mohl dělat cokoliv. Ale už jsem na to trochu línej. Kupovat dárky, cvrdlikat jako puberťák a ještě se třást hrůzou, jestli se mi v ten důležitý čas postaví. Mimochodem, drž se hesla, když si ho nepostaví, tak si ho nezaslouží. Takže vina není na tobě.“ „No jo, ale honit si ho v koupelně jako opuštěnej puberťák, to není to ono !“ „Chlapče, chlapče, postaru žít nelze. Od čeho máš moderní vymoženosti ? Třeba internet nebo telefon ?“ „To chceš říct, že si ho mám přivřít do noťasu ?“ „To zrovna nebude ono. Ale zkusils někdy připojit se na erotický chat nebo SMS chat ? A co sex po telefonu ? Tam si vybereš co se ti líbí a holky ti splní jakékoliv přání. A to si piš, že to dovedou. Na a kdyby se nezadařilo, žádná z nich nevidí, jestli ti zrovna stojí, nebo odpočívá v pokoji.“ „Máš dobré nápady,“ ohodnotil Roman. „Ale připusť, že nemůžu u tebe shánět sex po telefonu a čekat, až manželka podá žádost o rozvod. I když ona by za nevěru považovala všechno, třeba i ty esemesky.“ „Vidím, že jsi se na eventuality nevěry moc nepřipravil,“ ohodnotil Václav. „Něco s tím zkusíme vymyslet.“ A tak druhý den stál Václav za dveřmi Romanova bytu s docela velkou kyticí. Když mu jeho manželka otevřela, začal s úsměvem. „Tak jsem slyšel, že jsi bez chlapa, já jsem bez ženské, tak jestli to spolu nezkusíme. Pozveš mě na kafe ?“ Takhle daleko její uvažování v prvním vzteku nezašlo a byla víc než překvapená. Spíš vyšitá, jak sváteční ubrus. Jednak na sobě měla nějaké to domácí oblečení, legíny a vytahané tričko, čiliže nic na svádění nápadníka. Druhak se ani nestačilka přečesat, když přišla z práce a převlíkala se. A s alternativou, že by se jí po včerejšku hned začala nabízet náhrada za chlapa, s kterým se ještě nerozešla, nějak nepočítala. Rozpaky by se daly krájet a nesouvislé koktání vyřešila odchodem udělat kafe. Nicméně zmatek v hlavě pokračoval i po návratu do obýváku. Ještě že děti nejsou zatím doma. „Víš, já se ti musím k něčemu přiznat,“ pokračoval Václav. „Ale slib mi, že se na mne naprdneš jen tak trochu.“ Zmatek v hlavě měla čím dál větší. Co tím chce říct ? Když mlčela, Václav pokračoval. „Neměli jsme včera v práci moc pilno a tak jsme se trochu bavili. A ten náš benjamínek, ze kterého si furt utahujeme, že neví co s ženskejma, vytáhl kalhotky a chlubil se, že jsou suvenýrem ze včerejška. Moc si to nevylepšil, protože Roman si z něj dělal srandu dál, že už je dobrej, když alespoň umí babě stáhnout kalhotky a co teprve, až se jednou dostane o kousek dál ! Až mi bylo kluka líto. Chtěl se vytáhnout a ono to skončilo zase trapasem. A tak jsem nenápadně ty jeho kalhotky sebral a strčil je Romanovi do kapsy v naději, že je najdeš a tentokrát zase bude ouvej jemu a pozná, jaké to je, být na tapetě. Jenže jsem nepočítal s tím, že se tenhle tvrdší žert zvrhne v rozvodovou situaci. Tak mi tu kytku můžeš otlouct o hlavu, ale Roman za to moc nemůže. Tedy kromě své prostořekosti.“ Ulevilo se jí. Včerejší vyhazov byl dost impulzívní, bez jakéhokoliv rozmýšlení a dnes vůbec nevěděla, jak dál. Chytla se podaného stébla.“Měls mi to zavolat, já bych ho proprdla, ale nřešila bych to tak tragicky.“ Václav se vypravil s ulehčením domů a jako posel dobrých zpráv očekával vděčnost za záchranu manželství, bleskový výskok a úprk domů. Mýlil se. Roman seděl u telefonu, visel na sexu po telefonu a blaženě si honil péro podle pokynů dívky na druhé straně linky. Na návrat domů vůbec nespěchal.

Albert seděl v obýváku, telefon měl puštěný na hlasito a bedlivě poslouchal instrukce. Milý dívčí hlas mu radil, jak nejlépe onanovat a poznámkami o vlastní činnosti probouzel jeho zvědavost a sexuální apetýt. Ta holka musela být docela prsatá, tak jak to měl rád a nestyděla se mu říct, co dělá dobře jí a vyzvídala na něm, jestli je dobře jemu. Povídání o tom, co dělá prsty na a ve svém těle, ho přivádělo do náležitého varu a lomcoval svým pinďourem, jako kdyby to bylo naposled v životě. Tahle činnost pro něj nebyla nic nového. Naopak, pokud to šlo, dopřával si sex po telefonu dost často. Ne že by si neuměl najít ženskou jinak a že by ho popřípadě nebavilo, nebo se styděl souložit. Problém byl daleko složitější a ošemetnější. Už jako malé nemluvňátko měl problémy s prdíky a maminka z toho byla náležitě nešťastná, protože si nemohl ulevit a křeče v bříšku byly velmi nepříjemné. Navíc neuměl říct, co ho trápí, ale citlivá matka brzy postřehla o co jde a po masáži bříška se obvykle dostavil výron střevních plynů, hodný břichatého hostinského Pavláska. To se pak uklidnil a maminka věděla, že může nejmíň dvě hodiny spát. Až do daalších křečí v bříšku. Když začal chodit do školky, měl dost pohybu a zejména v mladších třídách se na nějaký ten prdík nehledělo. To ještě byly časy, kdy si ulevovaly celkem hlasitě i holčičky. Ovšem už ve vyšších ročnících školky se začaly chovat jako mladé dámy a na veřejnosti dělaly, že neví, co by to prd mohlo být. To začala být pro Alberta hrůza. Jednak se mu posmívaly, s nimi brzy i kluci a chodili žalovat paní učitelce. Ta sice tušila, co to může být za trápení, mít zaražené prdy. Ovšem Alberta poučovala, jak má odejít na záchod a tam si ulevit. Ovšem obvykle ho to cestou přešlo a znovu se mu začalo chtít prdět, až se vrátil do třídy. A mezi tím si kluci rozebrali jeho oblíbené hračky a když je znovu vydobyl, nemohl přece odejít na záchod a pokračovat ve vypouštění větrů. Zlatá školka. Tam si mohl odejít kolikrát chtěl. Ovšem na základce to bylo podstatně odlišné. Paní učitelka chtěla, aby byli všichni přítomní na výuce a snažili se pochopit, co je učí. To ze záchodu nešlo. I když mnohdy vydržel do přestávky, občas už se to nedalo a svěrač povolil tlaku plynů ven. Pokud to moc nesmrdělo, snažil se o bezhlučný prd. Ovšem pokaždé se to nepovedlo a třídou se linul puch, jako když rozpářou komedianta. Takže ho paní učitelka stejně vyhodila za dveře, což bylo trochu praštěné, protože on byl na čerstvém vzduchu, zatím co ona s ostatními dětmi zůstala v tom neskutečném smradu. Prdění se táhlo s Albertem dál, až do let, kdy kluci začínali vodit holky za ruce, zvát je do kina a po čase s nimi začínali vyhledávat opuštěné kouty, kde by se jim zkusili dostat jazykem do pusy a rukama pod halenku. Dovedete si představit tu hrůzu, když se vám konečně podaří vyvolenou přesvědčit na odlehlé místo a místo tlaku v pinďourovi se dostaví tlak prdů ve střevech ? Držel svěrač sevřený co to šlo, někdy to vyšlo, ovšem když už to vypadalo, že slečna povolí stehna a připustí začínajícího milence do vytoužených míst, musel se tak soustředit na stažené hýždě a potlačování tlaku ve střevech, že mu nezbyla energie a na ztopoření penisu. Měl z toho mindráka, jestli ona někde něco neřekne a ona měla taky mindráka, že kluka nedokázala dostatečně vzrušit a co to má vůbec za tělo, když na její nahotu nedovede partner řádně zareagovat. Netušila, že jde v podstatě o prd. Dospělý člověk by se asi s problémy zašel poradit k doktorovi. Ale dovedete si představit mladíka, který jde za dětskou lékařkou a svěřuje se jí se svými prdy ? Copak ona, určitě by to přežila, protože o střevních plynech se hodně učila i na fakultě. Ale mladý muž na začátku sexuální kariéry ? Navíc když ta paní doktorka není ani moc stará a vypadá docela k světu ? Na střední škole se mu podařilo s jednou spolužačkou přijít na školní praxi o poctivost a vše proběhlo vcelku v klidu, protože si s červenýma ušima v lékárně pořídil nějaký zaručený prostředek, který podporuje odcházení plynů ze střev. Ten jak na potvoru došel těsně před jedním mejdanem. A tak když se uchýlil s půvabnou vyvolenou do soukromí opuštěného pokoje a začali se milovat, zašimralo ho v nose a musel si během šoustání kýchnout. Tlak v nose byl obrovský a tak se uvolnil nejen tam, ale i dole natlakovaná střeva a kromě jednoznačného zvukového projevu, se začal linou pokojem neskutečný zápach. Slečna chtěla dělat, jako že nic, protože vše se tak slibně rozjíždělo, ovšem to nešlo. Během chvilky visela nahá v otevřeném okně a bez ohledu na svoji cudnost lapala po čerstvém vzduchu. Příhoda se neutajila a spolužáci mu začali přezdívat prďoch. Protože moudrost našich babiček se k němu nedostala, netušil, že by mu pomohlo konzumovat víc fenyklu, ať už jako čaj, nebo koření do jídla. A tak se Albert, přes občasné pokusy o fyzické sblížení s nějakou kouzelnou slečnou, začal uzavírat stále víc do sebe a zjistil, že ty slečny na sexu po telefonu jeho občasné ulevení neslyší a už vůbec nemohou cítit. Nakonec sebral odvahu a jedné se přímo zeptal, jestli se jí někdy něco podobného nestalo. Pochopila, že jde o dost zásadní otázku, i když netušila proč je pro něj tak důležitá. „No milenec si u mne ještě nikdy při šoustání neulevil. Ale já se přiznám. Představ si Alberte, že se spolu naplno milujeme, já mám nafouklá střeva a musím pořádně roztáhnout nohy, aby se do mne ten tvůj macek celý vlezl. Ty mi ho tam napereš, až mi lezou oči z důlků. To se to pak nedá udržet a pořádně ti ofouknu kulky. Když se mi to kdysi stalo, byla jsem z toho celá vedle sebe, jak jsem se styděla, ale ten prasák, co mne šoustal, byl z toho prdu tak silně rozdivočený, že pořád škemral, abych si uprdla znovu.“ A od té doby nedal Albert na sex po telefonu dopustit, i když se mu nedařilo navázat s onou slečnou bližší známost.

Být starým mládencem není žádná brnkačka. Do pětadvaceti – třiceti se to ještě jakž takž dalo. Ovšem nad třicítkou začal houstnout zájem dam, jednak svobodných, druhak rozvedených či jinak přišlých o mužskou oporu v domácnosti. Albert rozhodně nebyl na kluky a jeho občasný zájem o ženy byl opravdový, ne jen aby měla maminka radost. Ovšem byl poněkud váhavý střelec a tak než se stačil rozhoupat k nějaké vážnější akci, slečna dala přednost někomu rozhodnějšímu, který dokázal projevit zájem odpovídajícím způsobem a skončila buďto v jeho náručí, nebo raději v postýlce, aby bylo jasno, že to taky myslí vážně. Ostatně i mladší dívky mají své sexuální potřeby a i když jsou obdivné pohledy ve třídě či kdekoliv jinde příjemné, obvykle nejsou dostačující. A tak Albert pomalu stárnul a zvykl si na máminy všetečné dotazy, kdy z ní udělá babičku. Tu a tam zůstal někde dlouho do noci, občas i do rána. Ovšem slečny a mladé dámy chtěly aby projevil trochu zájmu, nějaké ty sladké řečičky, pohladit ruku a rozhodně by se ničemu dalšímu nijak výrazně nebránily. Ovšem Alberta by si musely znásilnit, nebo alespoň hrubou silou donutit k činu. A měly strach, co si o nich bude myslet, když převezmou iniciativu. Aby si nemyslel, že jsou nějaké takové … I když většina z nich by to určitě bez problémů uměla. Ale obvykle se kolem nacházel někdo z šikovnějších uchazečů o přízeň a tak se nechaly nějakou kratší chvíli dobývat, jako špatně opevněná tvrz a pak radostně podlehly, že se nemusejí podbízet tomu mezulánovi, co mu nic nedochází. Když se překulila třicítka, radikálně se požadavky dam změnily. Každá už chtěla pod čepec, rozhodovat o využití manželovy výplaty, volného času, sexuální frekvence, případně si léčila psychiku z předchozího nevydařeného vztahu a doma ji každý den čekaly jedna až dvě roztoužené náruče, jenže ne milenců, ale dětiček, které většina partnerů ráda nechávala v péči matky. Jeden spoluvychovatel a sponzor domácnosti by se určitě hodil. Ovšem nic nebylo Albertovi vzdálenější. Náhodných známostí rapidně ubývalo a tak nakonec usoudil, že zkusí lovit mezi staršími ročníky. Ze štíhlých kočiček najednou kolem přibývalo trochu korpulentnějších dam. Ovšem oč víc měly na bocích, o to víc taky měly v záňadří, a to se Albertovi docela líbilo. Tu první si dovedl domů pozdě v noci z nějakého baru pro starší a pokročilé, oba byli dost v náladě, svlíkli se potmě a nějak se pomilovali. Dokonce usuzoval, že to vůbec nebylo špatné, dáma měla zkušenosti a donutila ho k činu dvakrát za sebou. Když se ráno probudili, něžně se k němu přitulila a začala mu vysvětlovat, jak budou muset přestavět jeho byt, aby se v něm dalo pohodlně bydlet. Pak koketně vycupitala se svými skoro devadesíti kily na chodbu, aby si našla záchod, kde ovšem narazila na jeho maminku. Byl z toho konflikt jako hrom, protože maminka sice chtěla vnoučátka, už ale asi zapomněla, kterak se dá přijít k dítěti. Za jejího mládí se dlouho chodilo do kina a u ženicha spala až dva dny po svatbě, kdy se stihla nastěhovat. Aby se jí nějaká taková, kterou neznala, uložila u jejího chlepečka hned v posteli, no to by se na to podívala ! A tak Albert raději hledal dámy s vlastním bytem. Hned ta první měla docela pěknou postavu, větší prsa, jak to měl rád a v posteli dováděla jako puberťačka. Idylka skončila v půl osmé ráno, kdy se probudil. Ne že by ho vzbudil nějaký hluk, ale znáte to. Upřený pohled dokáže se spáčem pravé divy. A tak ihned po otevření očí uviděl dvě malé hlavy, jak nakukovaly pootevřenými dveřmi a chlapeček s holčičkou pozorovali neznámého strejdu v mámině posteli. Uvědomil si, že na sobě po vášnivé noci nic nemá a tak bleskově překontroloval, zda mu něco intimního nečouhá z pod peřiny. Nečouhalo a vše bylo v pořádku. Jenže jak má takový starý mládenec, věčně zalezlý doma jako jezevec v brlohu, reagovat na šestiletou mladou dámu a osmiletého mladíka ? To netušil ani náhodou a tak se raději bleskově zdekoval domů. Ani nepočkal na snídani. Po mnoha dalších omylech se zdálo, že narazil na tu pravou. Byla už sice něco po čtyřicítce, ale zdálo se, že na ní všechno drží jak má, i když ty proporce trochu napovídaly, že by se tu a tam něco zatřást mohlo. Ovšem neměla děti, obývala vlastní byt dva plus jedna a byla šťastně rozvedená. Podle lidové písně se zapřísahal, že všechny ano, jen ne vdovu. Přece panenka miluje, nic neříká a vdova vzpomíná nebožtíka. Rozvedená se obvykle z lásky nerozvádí a určitě si z rozchodu nese nějaký ten šrám. Tahle dáma vypadala, že má psychiku v pořádku a se všemi příkořími života se už dávno vyrovnala. Vše probíhalo podle očekávání, až do chvíle, kdy se k sobě přitiskli a po dlouhém polibku se začal Albert dobývat pod svrchní vrstvu oblečení. Dáma neměla podprsenku, ale korzet, který byl trochu víc fest. A ještě k tomu měl kšandičky s podvazky. Odhalit její kyprá ňadra – to byla honička. Dole uvolnit podvazky, nahoře hledat zapínání. Všechno šponovalo, drželo a kdyby se jí ho nezželelo a nevysoukala se z něj sama, asi by toho nechal a utekl. Pak se pustil do kalhotek. Další průšvih. Zaklesl v pase, jak to dělal vždy, palce za horní okraj a stahoval. Povedlo se, ale ouha ! Držel něco jako kalhotky v ruce, ale druhé měla dáma stále na sobě. Že by měla dvoje ? Ne. Jen kypré boky stahovala bokovkou, aby jednak vypadaly menší a druhak aby byly náležitě pevné. Po chvíli mu to došlo a stahoval kalhotky, tentokrát opravdové, ovšem s hrůzou, co se pod nimi objeví za další vrstvu a jak bude pokračovat. Pak už bylo sice všechno v pořádku, ale trauma z obtížně odstranitelného prádla mu stačilo. Druhý den, s malým monoklem pod okem, vše vypověděl parťákovi v práci a končil větou. „Já se snad na ty ženské vykašlu a budu si ho honit doma. Efekt je skoro stejnej a nemám u toho nervy. Jen mi k tomu schází to půvabné švitoření.“ „Ty bejku a co ti brání najít si něco bezkontaktního ? Třeba sex po telefonu ? Tam ti ty holky udělají pomyšlení, nemusíš jim kupovat kytky, zvát je do hospody a ještě k tomu si málem vyrazit oko napruženým podvazkem. „Když já jsem takovej pomalej a nevím, jestli bych v telefonu všechno pochytal,“ oponoval Albert. „Neboj, holky s tebou mají trpělivost, abys to neměl pořád stejné, je jich tam denně dvanáct. A pokud bys nechtěl telefonovat, máš erotický SMS chat, tam si píšeš a číst si to můžeš tak dlouho, než všechno pochopíš !“ No to tedy večer zkusí. Akorát chudák máma. Takhle asi babičkou jen tak nebude.

Jiřka se dlouze zahleděla do zrcadla – nóóó, nic moc. Sice se jí podařilo sladit ramínka od šedivé podprsenky s ramínky šedého topu, ale ty prsa furt nerostou a nerostou. Neměla nikam moc namířeno, nedělní odpoledne byla část spolužáků ještě na chatách a chalupách a zbytek byli lenoši, kteří nechtěli opustit své tablety a chytré telefony a aby měli taky trochu čerstvého vzduchu, otevřeli si tak maximálně okna svých domácích kutlochů. Přesto se rozhodla předvést svůj dnešní outfit někde venku, asi půjde do parku. Přece jen štíhlé nožky v minisukýnce, se skoro holými rameny, nevypadaly až tak špatně a co kdyby tam někdo byl, kdo by se chtěl družit. Bohužel to bylo jako obvykle. Kolem dětského hřiště maminky s prťaty, tu a tam pečlivě hlídaný tatínek, pár důchodkyň, kterým se podle jejich ostrých pohledů ale vůbec ve své krátké sukni nelíbila. Co na tom, že se nosí už tak dlouho, že by si některé z nich ještě mohly pamatovat, když tahle móda začínala. Hlouběji v parku dva rozverní dědulové, které hřála u srdce placatka slivovice. „Haló, slečno, co tak sama ? Abyste se nám tady nebála a nebo neztratila !“ halekal jeden z nich. Dělala že neslyší a hrdě kráčela dál. Ovšem při zpáteční cestě zvědavě zase zamířila tudy. „Pořád sama ? Tak pojďte za náma. Dáme vám ochutnat trochu sladkého a voňavého podzimního slunce z moravských vrchů.“ Netušila, o co by mohlo jít a tak se u nich zastavila. Jako slušné děvče začala pozdravem a pánové jí udělali místo mezi sebou na lavičce. Zeptali se na jméno. „No né, Jiřinka, to je poesie sama ! A k moravskému podzimu se takové jméno báječně hodí.“ Dědula plácal páté přes deváté. Sice měl pravdu, švěstky na slivovici se sbírají později na podzim, ale zrovna byl docela horký začátek června. Ale v placatce už něco chybělo, tak se nebylo co divit. Nalili jí taky kalíšek a když ho zkusila vypít, měli nekonečnou srandu, jak se dávila kašlem a nemohla popadnout dech. A to to byla nějaká taková spíš dámská, s bídou padesátka. Ovšem ve čtrnácti moc zkušeností s alkoholem neměla a slivovici ještě nikdy neochutnala ani špičkou jazyka. Plácání po zádech brala v záchvatu kašle spíš jako snahu obětavých staříků ulehčit jí úděl a chytit alespoň trochu dech. Nemohla vidět, jak jejich oči hltají její kuckáním poskakující ňadra. Naštěstí neviděla ani sama sebe. Slzavé oči rozpily levnou řasenku a černé čůrky jí stékaly po tvářích. S částečným uklidněním si tento defekt uvědomila a lovila za pasem sukýnky balíček papírových kapesníčků. „Ukaž, já ti s tím pomůžu,“ nabídl jeden z dědů a začal jí pucovat tváře. „No ty jsi se tedy zřídila, ani to nejde dolů,“ lamentoval. „A ještě sis nabrečela na prsa !“ Nebyla to žádná hrůza, ale dvě černé kapky zdobily její poodhalenou hruď.Samozřejmě jí ji začal ochotně čistit, dokonce olízl kapesník, aby to šlo dolů. Neměla zrcátko a tak netušila, proč jí zajíždí až za tričko. Že by to zateklo až tak daleko ? Nezateklo, ale přece nemohl vynechat příležitost dotknout se jednoho z těch dvou měkkých polštářků, které se tak nádherně tyčily dopředu. Pánové by rádi pokračovali, ale Jiřka si uvědomila choulostivost situace, omluvila se a rozloučila se. „Ale kdybychom se snad někdy chtěli zase potkat, dáme ti na sebe telefon. Byla to obvyklá finta, protože dívka jim nadiktovala svoje číslo a oni jí zavolali zpět s dvojsmyslným konstatováním, že už ho tam má. Ale oni měli telefon ve svém mobilu taky. Asi za dva dny se potkali staříci v parku znovu. Majitel telefonu s Jiřčiným číslem byl Josef, kamarád Jirka. „Hele ,Jirko, ta holka posledně nebyla marná. Ještě večer jsem jí poslal SMSku, chvíli jsme si jen tak povídali a nakonec mi poslala svoji fotku. Koukej !“ Byl to sice portrét, ale bylo na něm vidět dost hluboko do záňadří a jak byla předkloněná, vypadala ještě obdařeněji, než ve skutečnosti. „Neříkej mi, ty starej prasáku, že ti tohle stačilo.“ „No to víš že ne. Bylo z toho docela pár slušnejch večerů SMS sexchatu. Nedjřív dělala upejpavou a páčil jsem z ní základní detaily, ale když pochopila, že mi stačí jen esemeskovat, mám denní zprávy o jejím prádle a zážitcích.A taky pár fotek.Koukej !“ Jiřka byla opatrná. Sice poslala fotku s odhalenýma prsama, ale bez hlavy. „Podívej Jirko, jaký má rozkošný kozičky. Ani bys mne nemusel přemlouvat, abych si je chtěl pomuchlovat. A ocucat bradavičky. Má je sice malé, ale vypadá to, že na podněty docela slušně reagují a když jí je párkrát pocucáme a vysajeme, určitě se začnou zvětšovat.“ „Hele, Josef, ty jsi blbej jak pučtok. Nenapadlo tě zeptat se, kolik jí je let ?“ „No to ne, ale už snad vychází školu, tak co.“ „Leda prdlajs. Bydlí u nás za rohem a sice vychází, ovšem osmičku. Takže čtrnáct. A uvažovals co tě čeká, když to na tebe praskne ?“ Oslovenému mírně ztuhl obličej a prodloužily se vrásky. „Já sice chápu, že esemeskovat si s takovýmhle koťátkem může být zajímavé a vzrušující. Ale jednou je pod zákonem a i když ti nevyjmenuju všechny paragrafy, které se na to dají použít, je jich hodně. A už vidím tvoji Růžu, jak je nadšená, že má doma prasečkáře. Tak se říká v kriminále takovejm, co si začínají s dětma.“ Josefovi se protáčely hrůzou panenky čím dál rychleji. „No dyť sem na ni ani nesáh !“ oponoval nejistě. „Mravní narušení výchovy mládeže stačí. Přitom kdybys nebyl blbej a našel si SMS chat z této oblasti, můžeš si psát jak vzteklej a nic ti nehrozí.“ „To existuje ?“ divil se Josef. „No nejen SMS chat, ale i erotický chat a nebo sex po telefonu a se slečnou si popovídat. Můžeš si vybárat a máš to bez problémů.“ „No jo, ale kde na to vezmu ?“ ptal se Josef. „Ber to tak, že každá sranda něco stojí a neříkej mi, že jsi na tom tak mizerně, když nekouříš, panáka si dáš jen občas, do bordelu a na pípšou už oba pár let nechodíme. A těch pár korun, co utratíš, bude rozhodně sranda proti tomu, kdyby tě dostal do ruky táta Jiřinky. Je popelářem a víš jak jsou dnes ty popelnice těžké a kolik hodin je denně tahá ?“